8.den

  Kam se hrabe marihuana, LSD i kokain - Trabant, to je nářez 

Bad Schandau (26.dubna) – Po ranním ruchu, který je neobyčejně klidný tím, že opět vstáváme o něco později, usedáme k filmu, který má vytvořit zvláštní atmosféru dnešního dne. Příběh o cestě Trabantem kolem světa ve filmu Go Trabi Go! nás virtuálně přenáší na naší loď, kde se setkáváme s hlavním hrdinou filmu W. Stumphem. Po smršti otázek, která nebere konce nás tento slavný německý herec přivádí ke koloně vozů značky Trabant 601 a my nasedáme.

                „Jak se do toho leze ?“ ptá se námořník Tomáš. „Jako za kulomet“ odpovídám hbitě a už se soukám do Sputniku. Místa tu moc není, přední okno docela malé. Startujeme. Řidiči tůrují motor, takže za chvilku není pro dým téměř vidět stroj před námi. Ale to se už rozjíždíme. Cesta městem ubíhá, zvláště když nám kolona na semaforech ujede a my jí musíme dohnat – to řidič přitlačuje pedál k podlaze, takže motor řve jako rozzuřený býk. V autě je horko jako na Sahaře, navíc tu je problém, který u každého jiného auta by se považoval za životu nebezpečný – výfukové plyny. Smrad je to takový, že po vystoupení ven nám není nejlépe. Auto by mohl řídit i spolujezdec, pedál plynu je totiž téměř v polovině auta. Jedno plus ale nacházím. Z počátku malé přední okno teď shledávám výhodným – nikdy vám totiž nesvítí slunce do očí. Po půlhodině jízdy městem, kdy nám průvodkyně po vysílačce objasňuje historii míst, kolem kterých jedeme, se blížíme na místo, odkud jsme vyjeli.

                Čeká nás čtyřhodinová cesta lodí. Dlouhou chvíli si krátíme upravenou pohádkou o Jeníčkovi a Mařence, ke které se připojují i naši učitelé – jako tlumočnice a jako kamna.

                Znamenitě pobaveni vcházíme do luxusního hotelu na břehu řeky Labe a už se moc těšíme na naši zítřejší zastávku v Ústí.