3.den

  1.   plavba aneb zatím se nikdo neutopil

Magdeburg (21.dubna) – Je ráno, slunce svítí a my nastupujeme pod bedlivým dohledem lodního kapitána „Korkorána“ – starého mořského vlka na naší první plavbu lodí Uckermark. Čeká nás naše první pohádka. Námořníci s kotvou vytetovanou proklatě nízko se v mžiku mění ve sličné dívčiny, odvážné muže, „eckelhaft“ čarodějnice, aby potěšili již naše zvlhlé oko (smíchem) sehráním pohádky na improvizovaném lodním jevišti. Po vítečném obědě usedáme opět na palubě a kocháme se nádhernými scenériemi okolních jezer, jachet, plachetnic a plážových zákoutí. V Postupimi vstupujeme na pevnou zem a uháníme směr zámek Sanssouci. Obdivuje mimořádně zajímavý výklad paní průvodkyně, stejně jako zahrady i zámek samotný. To nás ale ještě čeká Magdeburg – 120 km vzdálené město.

            Odcházíme na večeři a v našich duších zavládne bezbřehé zklamání – špagety došly. Jenom s vrozenou slušností dojídáme přinesené toasty, a pak již s tlumoky na zádech a baterkami v ruce procházíme majestátní katedrálou v Magdeburku. S dnešním dnem se loučíme za zvuků známe varhanní skladby J.S. Bacha do tmy zahalené magdeburské katedrály.